Dovolte mně, abych se jménem Základní školy v Záboří rozloučil s panem učitelem Zdeňkem Paškem. Ten na zábořské škole působil s kratičkými přestávkami třicet dva let. Když jsem nastoupil v roce 1997 do Záboří a sdílel jsem kabinet právě s ním, trošku jsem se obával, jak budu jako naprostý elév vycházet s tímto učitelským bardem. Mé obavy ovšem byly velmi brzy rozptýleny. Poznal jsem, že mohu spolupracovat s výborným člověkem a pedagogem, od kterého se mohu hrozně moc naučit. Celých osm let, které jsem se Zdeňkem strávil, pro mě bylo velkou školou, navíc nás ještě spojovalo i naše sparťanské srdce.
Co pro zábořské občany znamenal, jsem pochopil i po jeho odchodu do důchodu. Až do současnosti se mě Zábořáci pravidelně dotazují, jestli nevím, jak se daří panu učiteli Paškovi. Jeho žáci, dnes již rodiče žáků současných, na něho vždy pravidelně vzpomínají, byl pro ně takovým zlatým Ámosem.
Velmi nerad se smiřuji s myšlenkou, že nás Zdeněk navždy opustil. Je moc smutné, že do kroniky zábořské školy se již nikdy nezapíše. Ale to, co v ní bylo v souvislosti s jeho jménem zapsáno, bude navždy zvýrazněno tučným písmem.
Zábořská škola na Tebe, Zdeňku, nikdy nezapomene.
Čest Tvé památce!
Michal Gutwirth, ředitel školy